Moderované komentáře k článku: Bude ve Francii legalizováno zabíjení novorozenců?
princezna®svetu.cz: To je hnus. Nedokážu si představit, jak by se ten chlapeček cítil, kdyby se tohle dozvěděl.
pro-zivot: Přesně tak. A co mě nejvíc šokovalo, prošlo to v podstatě bez povšimnutí. Pořád jsem čekala, že k tomu třeba Evropský parlament vydá nějaké prohlášení obdobně jako vydává rezoluce proti trestu smrti... a nic. Ten rozsudek je zrůdný ve dvou ohledech. Lékaři tam měli dítě, které zápasilo se smrtí a zachránili ho. To je přesně to, co lékaři mají dělat. Byli vlastně potrestáni za to, že dělali svou práci správně. A ten chlapeček... vždyť oni vlastně popřeli jeho právo na život. Rodiče ho nechtěli, byl jim na obtíž, tak ho měli lékaři nechat bez pomoci umřít. Je otřesné, že takový rozsudek vůbec mohl projít. Připomíná to soud ohledně té holčičky. která přežila potrat a její matka pak za to na nemocnici vysoudila odškodné. Jenže tam to bylo nenarozené dítě, jejichž zabíjení zákon dovoluje (ne že by to bylo o něco méně hrůzné) a když někteří komentátoři tehdy nadhodili, jestli by se tedy neměla zabíjet i nechtěná novorozeňata, tak popuzeně opáčili, že tak daleko to nikdy nedojde. To teď vidíme... A tenhle případ samozřejmě není první, stačí se podívat do USA. Už při legalizaci zabíjení nenarozených dětí mnoho lidí varovalo, že dalším krokem nevyhnutelně bude zabíjení novorozenců a eutanázie, a čím dál víc se ukazuje, že měli pravdu. Opravdu se bojím, kam to povede...
Zbývá jen doufat, že se to ten malý skutečně nikdy nedozví. Soud probíhal neveřejně, jeho příjmení a fotografie nebyly nikde uvedeny (ta fotka v článku je jen ilustrační, to tam radši ještě připíšu) a teď jsem dodatečně četla, že ani Michaël údajně není jeho skutečné jméno...
hana: Přeji pěkný den. Se zájmem jsem si přečetla článeček i reakce. Jsem proti potratům (i v případě, že je dítě nějak nemocné...). Ale - tento případ se mi nezdá tak jednoznačný. Lékaři nejméně 25 minut oživovalo mrtvé dítě, nakonec se to podařilo, ale s jakým výsledkem? To tam napsáno není. O tom můžeme jen spekulovat, ale to, že mozek byl tak dlouho bez kyslíku, mohlo mít devastující následky. Takže teoreticky, pokud dítě sice přežilo, ale bylo by závislé na přístrojích, nevnímalo, samo nepřijímalo potravu a mělo další komplikace (slepota, hluchota, epilepsie, křeče...) je to správně? Vím, že nám nepřísluší hodnotit kvalitu života druhých, ale není v takovém případě správné nechat dítě odejít? Takže článeček se mi zdá trochu zavádějící, bez některých důležitých informací. Proto prosím redakci, pokud máte nějaké další informace k případu, zveřejněte je. Děkuji, Hana