Na začátku ledna jsem na blogu informovala o studii, která nedávno vyšla v americkém časopise Contraception, a která potvrzuje to, co řada odborníků tvrdí už léta - že antikoncepce není řešením problému umělých potratů. Pro připomenutí znovu cituji abstrakt studie:
(...)
VÝSLEDKY: Během let 1997-2007 došlo k nárůstu používání antikoncepčních metod ze 49,1% na 79,9%. Nejčastěji používanou metodou byl kondom (nárůst z 21% na 38,8%), následovaný antikoncepční pilulkou (nárůst ze 14,2% na 20,3%). Ženská sterilizace a nitroděložní tělíska byly používány méně, v roce 2007 k nim sáhlo necelých 5% žen. Počet umělých potratů na žádost matky vzrostl z 5,52 na 11,49 na 1000 žen.
Osobně souhlasím s názorem odborníků, kteří za hlavní faktory tohoto jevu považují vysokou nespolehlivost antikoncepce, zejména kondomů (které ženy ze španělské studie používaly nejčastěji) a fenomén označovaný jako "risk compensation", tedy to, že rozšíření antikoncepce jde obvykle ruku v ruce s nárůstem rizikového chování a promiskuity. To pod článkem vyvolalo poměrně ostrou debatu o tom, do jaké míry kondomy jsou či mohou být prevencí sexuálně přenosných nemocí, konkrétně epidemie AIDS.
Tady jsou důvody, proč bych já osobně svůj život kondomu nesvěřila.
| FIRST YEAR CONTRACEPTIVE FAILURE RATES | ||
|---|---|---|
| Method | Perfect use | Typical use |
| Pill (combined) | 0.3 | 8.7 |
| Tubal sterilization | 0.5 | 0.7 |
| Male condom | 2.0 | 17.4 |
| Vasectomy | 0.1 | 0.2 |
| Three-month injectable | 0.3 | 6.7 |
| Withdrawal | 4.0 | 18.4 |
Tato tabulka, která udává Pearl Index pro různé druhy antikoncepce v prvním roce užívání, je převzata ze stránek organizace Guttmacher Institute. GI je jedním z největších propagátorů antikoncepce ve Spojených státech; je tedy vyloučeno, že by údaje, které uvádí, byly nějak zkresleny v neprospěch antikoncepce.
Co je to Pearl Index?
Pearl Index je nejčastější způsob, kterým se vyjadřuje spolehlivost antikoncepce. Hodnota PI udává, kolik procent žen, které po dobu jednoho roku používají danou antikoncepční metodu, neplánovaně otěhotní. Jinými slovy, s jakou pravděpodobností daná antikoncepční metoda selže.
Kondom jako antikoncepční prostředek má Pearl Index 17,4. To znamená, že pokud 100 žen během jednoho roku při každém pohlavním styku použije kondom, můžeme s jistotou očekávat, že na konci roku bude 17 z nich těhotných. To je téměř jedna pětina, tedy nijak malé číslo.
Znamená to, žejako prevence AIDS kondom také selhává v 17% případů?
Ne tak docela. Pearl Index neuvádí celkový počet selhání kondomu, ale pouze počet selhání, které vedly k těhotenství. Pohlavní styk však může vést k početí pouze 3 - 5 dní v měsíci. Pearl Index tudíž zachycuje selhání pouze v těchto dnech. Pokud kondom selže v neplodném období, neprojeví se to otěhotněním, a proto to není žádným způsobem započítáno do statistik.
Skutečné procento selhání kondomu proto musí být značně vyšší než procento otěhotnění s kondomem.
Nakazit se pohlavní nemocí však lze kterýkoli den cyklu.
Člověk nemusí být brilantní matematik, aby si dal dohromady, že to je podstatně rizikovější podnik než nechvalně známá ruská ruleta.
Zeptala jsem se svého protidiskutujícího na jednu věc, která mi již delší dobu vrtá hlavou. A protože on mi odmítl odpovědět, obracím se s touto otázkou na všechny, kteří propagují kondomy jako "spolehlivou ochranu před pohlavními nemocemi".
Dejme tomu, že nějaký africký mladík vyslechne "osvětu" o tom, že kondomy chrání před AIDS. Dejme tomu, že tento mladík začne žít velmi promiskuitním životem (nic se mu nemůže stát) a při každém pohlavním styku použije kondom. Dejme tomu, že kondom selže a náš mladík se nakazí AIDS. Dejte tomu, že tento mladík zažaluje výrobce za klamavou reklamu a bude požadovat odškodné za zničený život a úhradu výdajů na léčení. DÁ MU SOUD ZA PRAVDU?
Což mě vede k druhé otázce: MAJÍ VŮBEC VÝROBCI KONDOMŮ NĚJAKOU ZODPOVĚDNOST? Víme, že tyto firmy na řečech o údajné "osvětě" vydělávají těžké peníze. Víme, že v některých zemích reklamy na jejich výrobky dokonce dotuje stát (!). Co ale když jejich údajně bezpečný výrobek selže? Můžou být voláni k zodpovědnosti?
Ptám se, protože si žádný takový případ nevybavuji. A není to kvůli tomu, že by kondomy neselhávaly.
Většina čtenářů si pravděpodobně vzpomene na loňskou aféru s automobilkou Toyota, která dodala na trh sadu aut, kterým selhávaly brzdy. Výsledkem byly stovky žalob od lidí, kterým se auto najednou vymklo kontrole, desítky nehod, a bohužel také zranění a zmrzačení. Byl z toho celosvětový skandál a automobilka musela platit "jako mourovatá".
MAJÍ STEJNOU ZODPOVĚDNOST VÝROBCI KONDOMŮ?
Teoreticky by měli mít. Pokud výrobek nefungoval tak, jak bylo inzerováno, a tím poškodil zdraví spotřebitele, výrobce by měl být volán k zodpovědnosti. A že nefunguje, víme. Běžně uváděné hodnoty Pearl Indexu vychází ze studií reálných párů, které kondomy používaly. A potvrzuje to koneckonců i situace v Africe, kam se kondomy vozí už téměř čtvrt století, aniž by to mělo nějaké výsledky. Jediná africká země, kde je nákaza HIV na ústupu, je Uganda, která je pravidelně kritizována za nedostatečnou dostupnost kondomů.
Protože v případě AIDS jde bez nadsázky o otázku života a smrti, přijde mi absurdní, aby právě výrobci kondomů nemuseli nést žádnou zodpovědnost, pokud jejich výrobek nefunguje tak, jak slibuje všudypřítomná reklama.
