Celá kauza začala na konci září, kdy biskup Everard de Jong zaslal každému z 225 členů parlamentu plastový model 10-týdenního nenarozeného dítěte a průvodní dopis, ve kterém je žádal, aby přehodnotili svůj postoj k legálnímu zabíjení nenarozených dětí v Holandsku.
Je třeba dodat, že v Holandsku je legislativní situace poněkud jiná než u nás. Zabíjení nenarozených dětí zde bylo legalizováno 1. listopadu 1984. Zdravé dítě může být usmrceno do 21. týdne těhotenství; dítě, u nějž je podezření na postižení, až do 24. týdne těhotenství. V současnosti má v Holandsku licenci k zabíjení nenarozených dětí 100 nemocnic; zároveň v zemi funguje 17 potratových klinik, které jsou dotovány státem. 90% dětí je zabito právě na těchto klinikách. Každoročně je v Holandsku připraveno o život 33 000 nenarozených dětí.
Biskup napsal, že je neetické, aby vláda financovala potratové kliniky, a že by tyto peníze mohly být využity jinak. Upozornil také na varovnou demografickou situaci v Holandsku, velmi nízkou porodnost a stárnutí populace, které se už teď negativně projevuje a v budoucnu zemi přinese mnoho problémů.
K modelu 10-týdenního dítěte biskup napsal: "Jak sami můžete vidět, nenarozené dítě není žádný chuchvalec buněk, ale velmi zřetelný malý človíček, kterému bije srdce a jehož obličej už má jasně vytvořené rysy. V Nizozemí může být takovéto dítě zavražděno až do 24. týdne života."
Biskupův dopis vyvolal v převážně pro-potratovém parlamentu velmi ostré reakce. Poslankyně Linda Voortman označila model nenarozeného dítěte za "nechutný" a její kolegyně Jeanine Hennis-Plasschaert prohlásila, že jí z něj bylo "na zvracení". Další poslankyně, Pia Dijkstra, otevřeně řekla, že "pro nechtěné dítě (sic!) je lepší, aby bylo v prenatálním stádiu života zabito, než aby bylo adoptováno".
"Nechutný" model 10-týdenního nenarozeného dítěte v životní velikosti
Novinářka a publicistka Mariska Orbán de Haas v reakci na vlnu odsouzení biskupových slov zveřejnila otevřený dopis, ve kterém se obrací na poslankyni Jeanine Hennis-Plasschaert. V něm se mimo jiné ptá, jak je možné, že "malá plastová panenka" dokáže v některých lidech vyvolat takovou zlobu.
Myslím, že na tohle znám odpověď. Bezohlednost a brutalita, s jakou se společnost chová k nenarozeným dětem, je možná především díky tomu, že oběti zůstávají de facto neviditelné. Když neviditelné být přestanou, všechno se mění. Proto se zastánci umělých potratů ze všeho nejvíc bojí pravdy.
"Není naopak nechutné to, že naše společnost umožňuje, aby bylo každý rok připraveno o život více než 30 000 nenarozených dětí?" ptá se Mariska Orbán a pokračuje: "Není zvláštní, že v jedné místnosti gynekologického oddělení děti složitě "vyrábíme" pomocí IVF a možná hned ve vedlejší místnosti již žijící zdravé děti zabíjíme?"
"Nizozemskou společnost stojí dotace potratovým klinikám 10 milionů euro ročně. Nebylo by lepší tyto peníze využít na finanční, psychologickou a praktickou pomoc těhotným ženám? Tak, aby tyto matky měly alternativu k umělému potratu?"
Mariska Orbán de Haas také zmiňuje nucené potraty a postabortivní syndrom, což je další téma, které potratová lobby přehlíží, nebo dokonce popírá, že vůbec existuje. A končí dopis výzvou: "Vy jste nyní poslankyní parlamentu a máte právo navrhovat zákony. Iniciujte tedy změnu zákona tak, aby těhotné ženy, které mají strach, co přinese budoucnost, našly skutečnou pomoc. Takový zákon by mohl zachránit životy desetitisícům dětí."
Tak jako vždy, když chybí racionální argumenty, byla odpovědí další vlna nenávisti. Přestože byl dopis formulován velmi korektně, odsoudila ho většina politiků, komentátorů i diskutujících na webových stránkách. Potvrdilo se také, že zastánci umělých potratů skutečně nemají zájem jejich počet snižovat. Na holandských blozích se objevily fotomontáže a animace zobrazující Marisku Orbán de Haas jako ďábla a její fotografie s přimalovaným terčem. Během krátké doby se na Twitteru objevilo 350 000 urážek na její adresu. A její e-mailová schránka přetéká stovkami výhrůžek, že bude znásilněna nebo zavražděna, "pokud nepřestane".
Ano, liberální levice si velmi cení práv žen. Netýká se to jen dvou případů: když jste nenarozená žena v lůně své matky nebo když jste žena, která zabíjení bezbranných dětí nepovažuje za svoje "lidské právo".
"Musíte s tím souhlasit - nebo skončíte zrovna tak." (Dítě usmrcené v 10. týdnu těhotenství)
Aktualizace: Komentující Anita navrhla, abychom poslali protestní e-maily holandskému parlamentu a dalším institucím. Myslím si, že je to velmi dobrý nápad. E-mailové adresy a možný text dopisu najdete ZDE.