Příští sobotu, 20. března 2010, projde pražskými ulicemi již desátý ročník Pochodu pro život, který každoročně pořádá Hnutí Pro život ČR. Samotnému Pochodu bude ve 13 hodin předcházet mše svatá v kostele sv. Jiljí v Husově ulici na Praze 1, odkud se Pochod vydá po trase Husova ulice - Mariánské náměstí - Staroměstské náměstí - Celetná - Ovocný trh - Můstek na Václavské náměstí, kde bude okolo 16. hodiny ukončen.
Smyslem Pochodu pro život je upozornit na nespravedlivé zákony, které v naší zemi již přes 50 let umožňují zabíjení nenarozených dětí. Současná genetika a embryologie potvrzují, že lidský život začíná početím. Zákon, který legalizuje umělé potraty, nerespektuje vědecké poznatky o začátku lidského života a legalizuje zabíjení nevinných a zcela bezbranných lidských bytostí. Chceme ukázat, že tu jsou lidé, kterým tato situace není lhostejná a kteří se s každodenním zabíjením nesmířili. Po 50 letech platnosti komunistického zákona o potratech je čas na změnu.
Pozvánka Zdeňky Rybové, viceprezidentky Hnutí Pro život ČR:
Statistika potratů za rok 2009 v době uzávěrky tohoto čísla informačního oběžníku není dosud zveřejněna, ale neočekávají se významné změny v porovnání se statistikou roku 2008. Tehdy bylo usmrceno téměř 26 000 dětí umělým potratem. Na 100 narozených dětí bylo potratem zabito téměř 22 dětí. Dlouhodobý pozitivní trend snižování počtu potratů se zastavil a hranice, kterou ČR nyní dosáhla, bude patrně finální.
Smíříme se se 70 zabitými dětmi denně? Každý lidský život je hoden ochrany a úcty a má nezcizitelná lidská práva. Moderní téma svobody a znovunalézání toho nejsprávnějšího nediskriminujícího výkladu lidských práv však k potratům mlčí. Obchází je jako póvl, který je prý nevyhnutelnou součástí lidské (opravdu lidské??) civilizace a jakoby v tichu dává najevo, že lepší je o tom nemluvit a problém je nevidět. Co oči nevidí, srdce nebolí.
I proto je účast na Pochodu pro život pro mnohé z vás jistě náročnou službou. Když se za nenarozené děti v tichu denně modlíme, obětujeme mše svaté, přidáváme své malé skryté osobní oběti, na místech, kde žijeme, aktivně pomáháme jednotlivcům, to vše je nesmírně cenné, ale veřejnost to nemá na očích. A vlastně to i kvituje: "Klidně buďte proti potratům osobně, myslete si, co chcete." Když jdeme v průvodu mnoha stovek lidí, kteří svou silou tvoří výčitku veřejnosti, zejména legislativcům a aktivistům pro rozšíření potratů, dostává se nám kritiky: "Proč si své názory nenecháte pro sebe? Proč tím otravujete veřejnost?" Proto, že to je věc veřejná. A veřejné zlo, propagované státní mocí. Jsme občané své země a máme povinnost chtít její dobro.
Čím víc lidí se Pochodu pro život zúčastní, tím víc lidí si položí otázku, zda je opravdu nezbytně nutná současná v Evropě bezkonkurenčně nejliberálnější legislativa. Zda existuje dobrý preventivní systém pro dospívající a ženy, které se ocitají v situacích rozhodování o životě a smrti? Zda oni sami nemohou udělat víc? A hlavně: že i když jde o téma, které se snaží zamést pod koberec, jde o bolest, která je zřetelně vidět v každodenním životě obyčejných lidí na každém kroku. A tak přijďte! Když nepřijdete vy, nikdo vás na Pochodu pro život nenahradí!
Zdeňka Rybová, viceprezidentka HPŽ ČR
(převzato z informačního oběžníku HPŽ ČR 1/2010)