Z potratáře obráncem práva na život

4. říjen 2010 | 09.00 |

Shim Sang-dukInternetový časopis MercatorNet přinesl zajímavý rozhovor s dr. Shim Sang-dukem z Jižní Koreje. Doktor Shim je gynekolog a bývalý potratář, který za 20 let své "kariéry" zabil téměř stejný počet dětí, kolik pomohl přivést na svět. V roce 2009 své činnosti zanechal a pomohl založit první korejskou pro-life organizaci Gynob, kterou v současnosti vede. Za svůj postoj již několikrát obdržel výhrůžky smrtí. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, proč se rozhodl z potratového průmyslu odejít, a popisuje současnou situaci v Jižní Koreji, která se už léta potýká s hlubokým propadem porodnosti, který podle názoru některých odborníků ohrožuje samotné přežití tohoto národa.

V Jižní Koreji byly umělé potraty dekriminalizovány v roce 1973. Vražda nenarozeného dítěte je sice oficiálně stále nelegální, ale zároveň za ni nehrozí žádný trestní postih. V praxi jde tedy o totéž, jako by zabíjení nenarozených dětí bylo plně legalizováno. (Stejnou právní úpravu má např. Německo nebo Holandsko.) Tuto situaci navíc třikrát povrdil korejský Nejvyšší soud, který (v letech 1982, 1998 a 2007) rozhodl, že nenarozené dítě smí být považováno za člověka až od okamžiku, kdy matka ucítí porodní bolesti. Jižní Korea patří k zemím s nejvyšším potratovostí na světě: každý rok se tu narodí okolo 450 000 dětí a je provedeno okolo 350 000 potratů, což znamená, že 43, 7% všech počatých dětí je před narozením zabito. Porodnost se pohybuje okolo 1, 2 dítěte na ženu, což je hluboko pod hranicí 2, 1, která je nutná pro prosté udržení populace. V květnu 2009 média oznámila, že se Korea stala zemí s nejnižší porodností na světě.

Mohl byste vysvětlit, co je cílem vaší organizace? Jak se jmenuje? Kolik máte členů?

Naše hnutí se nazývá Asociace korejských gynekologů, neboli Gynob, a jde o organizaci sdružující porodníky a gynekology. V současnosti máme okolo 680 zapsaných členů. Gynob si pochopitelně neklade za cíl jen vyřešení problému potratů, ale chce celkově ozdravit pokřivené prostředí, ve kterém gynekologové a porodníci pracují. Neznamená to, že se všichni členové Gynob aktivně zapojují do všech činností. Naše hnutí je vedeno skupinou zhruba 30 aktivistů.

Cílem našeho hnutí je Korea bez potratů. Abych mluvil konkrétněji, chceme, aby se počet potratů do deseti let snížil na 100 000 případů – což je třetina současného stavu – a aby byly zakázány všechny potraty kromě případů, kdy je ohrožen život matky.

Jak dlouho jste byl potratářem a kolik potratů jste provedl?

Před 20 lety jsem získal kvalifikaci jako porodník. Byl jsem zapojen do potratového průmyslu téměř 20 let, když jsem se z něj v říjnu [2009] rozhodl odejít a vstoupit do hnutí pro-life. Nemám žádné psané statistiky nenarozených dětí, které jsem zabil, ale vím, že to bylo zhruba 20 případů měsíčně, což dělá něco přes 4000 případů za dobu oněch dvaceti let.

Proč jste přestal? Byla to pro vás velká oběť?

Zabíjení nenarozených dětí porušuje základní etické principy lékařské profese a já jsem dlouhodobě trpěl těžkými výčitkami svědomí. Během let jsem si všiml, že společnost obecně a lékařská komunita obzvlášť se ani příliš nesnaží, aby se počet potratů snížil. Naopak k nim spíš ještě povzbuzují. Na gynekology je vyvíjen velký nátlak kvůli ziskům,  a proto je zabíjení nenarozených dětí propagováno a široce tolerováno.

My jsme přesvědčeni, že situace takto nemůže zůstat a že je nutné obnovit profesní čest lékařů. Toto přesvědčení nás přivedlo k založení našeho hnutí. Bohužel, lékaři, kteří se k nám připojili, tím jsou jednak finančně znevýhodněni, a zároveň jsou terčem šikany svých kolegů, kteří je považují za zrádce.

Navíc jsou lékaři, kteří odmítají provádět umělé potraty, napadáni pro-potratovými aktivisty, kteří nás obviňují, že ignorujeme jejich právo na sebeurčení a právo usilovat o štěstí.

Potrat
 
Ostatky dítěte, které se stalo obětí umělého potratu. Zvláštní, jak si někteří lidé představují štěstí.

Jak na vás veřejnost zareagovala?

Potraty se staly předmětem celonárodní debaty. Vláda i společnost jako celek začala hledat cesty, jak tento problém řešit. Ale protože jde o věc, která už se tolik vžila, a protože ve společnosti existuje mnoho různých názorů na toto téma, nikdo pochopitelně nesáhne k žádným radikálním krokům.

Na druhou stranu, postoj veřejnosti k ochraně práva na život se v porovnání s minulými dekádami významně změnil. Naše hnutí má podporu více než poloviny společnosti a tak čekáme, že naše snaha dříve nebo později přinese výsledky.

Jak reagovali vaši kolegové lékaři?

Je pravda, že většina porodníků a gynekologů naši iniciativu nepodporuje. Nečlenové proti nám protestují ze dvou důvodů. První je, že se obávají, že přijdou o příjmy z provádění potratů. Zabíjení nenarozených dětí je oficiálně nelegální, a proto si za něj účtují vysoké peníze. Kdyby se toho museli vzdát, mají strach, že by to pro ně byla příliš velká oběť. A kromě toho mají strach z toho, že bude poškozena jejich pověst, když budou označeni jako ti, kteří byli zapojeni do neetických praktik.

Vaše nová filosofie je: "Umělý potrat, který bere život nenarozenému dítěti, přináší utrpení celému národu a celé společnosti, těhotným matkám, rodinám i  lékařům (porodníkům a gynekologům)." Ale proč si myslíte, že celému národu? Proč porodníkům & gynekologům?

Praktikování umělých potratů podrývá vládní snahu o zlepšení porodnických zařízení a prostředí pro nástavající matky. Stejně tak chybí systematická podpora neprovdaným a hendikepovaným matkám a dochází k porušování práv těhotných žen. Tento negativní postoj k mateřství je významným faktorem nízké porodnosti v Jižní Koreji, a tak z dlouhodobého hlediska ohrožuje samotnou existenci našeho národa.

Pokud je ve společnosti malá úcta k životu, jsou ohroženy vztahy mezi lidmi, a tak je oslabena celá společnost.

Z pohledu lékaře to také přináší problémy. Protože je většina potratů oficiálně nelegální, gynekologové za jejich provádění dostávají zvláštní příplatky. Platby, které nemocnice inkasují, však neuhradí ani polovinu těchto výdajů. Mnoho nemocnic má proto vážné finanční problémy. Kdyby se počet potratů snížil, situace by se normalizovala a nemocnice by začaly prosperovat. Mimoto, současná atmosféra poloilegality způsobuje, že lékaři mlčí i tam, kde by měli dobrý důvod si stěžovat. 

Porodnost v Jižní Koreji

    Křivka porodnosti v Jižní Koreji v letech 1970 - 2005

Domníváte se, že tu je naděje, že Korejci změní svůj postoj k umělým potratům?

Chtěl bych zdůraznit, že lidé v minulosti už jednou tento postoj výrazně změnili. Tradiční korejská kultura jednala s nenarozeným dítětem jako s lidskou bytostí. Považovali jsme nenarozené dítě za člověka, a když se narodilo, řekli jsme, že mu je jeden rok. Když ve společnosti panoval tento postoj, přirozený přírůstek populace byl okolo 3,1% v roce 1972.

Bohužel, hlavním zájmem korejské vlády v té době bylo zvýšení HDP, který byl tehdy jen okolo 254 dolarů na hlavu. Legalizace umělých potratů byla použita jako prostředek k dosažení většího hospodářského růstu.

21. března 1973 vstoupil v platnost Zákon o zdraví matky a dítěte. Odstavec 14 tohoto zákona zavedl výjimku z odstavce 269 Trestního zákoníku a zbavil zabíjení nenarozených dětí všech trestních postihů. Do té doby Trestní zákoník trestal vraždu nenarozeného dítěte jedním až dvěma lety vězení. Zákon o zdraví matky a dítěte vraždu nenarozeného dítěte zcela dekriminalizoval. To byl klíčový krok, který vedl k tomu, že se zabíjení nenarozených dětí široce rozšířilo a začalo být všeobecně akceptováno.

Výsledkem je, že v současnosti je přirozený přírůstek populace v Koreji 0,4% a předpokládá se, že do roku 2014 klesne na nulu. To znamená, že Korea bude čelit dalšímu závažné překážce na cestě k trvalému hospodářskému růstu. Je čas na změnu zákona a obnovení odstavce 269 Trestního zákoníku, aby se vražda nenarozeného dítěte znovu stala trestným činem.

Jsem přesvědčen, že v korejské společnosti roste konsensus, že lidský život je třeba chránit. Proto doufáme, že úsilí hnutí pro-life bude úspěšné a že se život vrátí  zpět do našeho národa a všem našim rodinám.

Litujete někdy, že jste přestal provádět potraty?

Přestože jsem nevěřící, jsem přesvědčen, že musíme obnovit náš vlastní právní a etický kredit, než začneme požadovat nápravu po vládě a po společnosti. Myslím si, že obnovení profesní cti alespoň jednoho lékaře je prvním krokem k uzdravení narušeného prostředí, které ve zdravotnictví panuje.

Upřímně řečeno, od té doby, kdy jsme začali s naší pro-life kampaní, je pro mě provoz mé kliniky velmi náročný. Uvažoval jsem, zda mám svou ordinaci uzavřít nebo ne. Jak jsem již řekl, příjmy z provádění potratů gynekologům kompenzují malé platby za lékařskou péči, které jsou pevně stanoveny vládou.

Ale přestože jsou tyto příjmy nedostatečné, rozhodl jsem se pokračovat, protože doufám, že tím mohu odčinit zlo, které jsem v minulosti napáchal. Jsem velmi hrdý na to, co teď dělám.

Lékaři tu jsou proto, aby pomáhali pacientům. Kvůli ničemu jinému. To je fakt, který nemůžeme odmítnout. I když to pro nás nyní znamená obětovat peníze a zavedenou praxi, v budoucnu se stav věcí v naší zemi zlepší. Naše úsilí napomůže zlepšit situaci ve zdravotnictví, stejně jako péči o zdraví žen.

Rozhovor pro server MercatorNet vedli Michael Cook a Chan-Jin Kim. Jedná se o můj vlastní amatérský překlad.

Share

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře

RE: Z potratáře obráncem práva na život maftík 12. 11. 2010 - 13:03
RE(2x): Z potratáře obráncem práva na život pro-zivot 12. 11. 2010 - 18:44