Jak zastánci umělých potratů obelhávají sami sebe

22. srpen 2012 | 17.00 |

Popření (negace) je jeden z tzv. obranných mechanismů ega. Jde o obranné mechanismy lidské psychiky, s jejichž pomocí se člověk snaží vyhnout vnitřnímu konfliktu a uchovat si své sebepojetí (např. v situacích neúspěchu, při pocitech viny, studu apod.).

Obranný mechanismus popření se objevuje v situacích, kdy je daný člověk konfrontován s pro něj nepříjemnou, nepohodlnou skutečností. Vzít ji na vědomí by znamenalo otřes jeho vnitřního světa a často i nutnost přehodnotit dosavadní postoje. Toho se dotyčný bojí. Proto danou skutečnost popírá, zavírá před ní oči a trvá na tom, že není pravdivá - bez ohledu na to, kolik důkazů o opaku existuje. Lidově se tomuto postoji říká strkat hlavu do písku.

Proč o tom píšu?

Protože se právě s tímto jevem často setkávám u zastánců umělých potratů.

Nedávno jsem Facebooku narazila na tento obrázek:

Model - 12 tt

Jaké byly reakce zastánců práva zabít nenarozené dítě?

Blue- Tomu nevěřím!!!

- Nevypadali jsme tak!!!

- Ve 12. týdnu je to jenom shluk buněk!!!

- Podle mě plod ve 12. týdnu ještě vůbec nemůže být vidět!!!

- Lidi, nahlašujte tuhle stránku, ať ji smažou!!!

 A tak podobně.

Ani já nevěřím všemu, co na Internetu vidím nebo čtu. Informace si ověřuji, obzvlášť v případech, kdy se mě snaží přesvědčit, abych k nějaké věci zaujala jasný postoj.

Tak se pojďme podívat, jak doopravdy vypadá 12-týdenní nenarozené dítě.

I.
Endowment for Human Development
(EHD) je organizace, která vydává informační materiály o prenatálním vývoji člověka. V roce 2006 v koprodukci s National Geographics vytvořila dokumentární film Biology of Prenatal Development (Biologie prenatálního vývoje).

V sekci About Us vedení EHD píše: "Zavazujeme se k neutralitě, pokud jde o všechna kontroverzní bioetická témata." National Geographics je dostatečně známý i u nás, proto snad nemusím zdůrazňovat, že ani v tomto případě nejde o pro-life organizaci.

Ukázka z dokumentu Biologie prenatálního vývoje. Tři měsíce neboli 12 týdnů, konec prvního trimestru:

EHD - 12 tt

Biologie prenatálního vývoje získala celkem 10 ocenění udělovaných na poli dokumentárních filmů. Kvalitu dokumentu potvrzují také doporučení expertů v příslušných oborech, podle nichž je film vhodný i jako doplňkový materiál při výuce na lékařských fakultách.

(Zájemcům doporučuji svůj starší článek Biologie prenatálního vývoje, kde najdou jak několikaminutovou ukázku z filmu, tak návod, jak celý dokument (legálně a zdarma) zhlédnout online s českými či slovenskými titulky.)

II.
A.D.A.M. (v roce 2009 se sloučil s podobně zaměřenou společností, MedlinePlus) byla organizace vydávající informační materiály týkající se lidského těla a zdraví (pro potřeby nemocnic, vzdělávacích organizací apod.). Šlo např. o lékařské encyklopedie nebo anatomické atlasy.

ADAM - 12 tt

III.
Nucleus Medical Media je společnost, která stejně jako výše zmíněný A.D.A.M. vytváří ilustrace a počítačové animace týkající se lidské anatomie a zdraví.
12. týden těhotenství:

NMM - 12 tt

IV.
Mayo Clinic je pojem, který není třeba představovat. (I když člověk nikdy neví...)
Na jejích stránkách jsem obrázek 12-týdenního nenarozeného dítěte nenašla. Pro srovnání tedy alespoň dítě o 2 týdny mladší, desetitýdenní:

Mayo - 10 tt

V.
Na závěr se podívejme, jak vypadá 12- týdenní nenarozené dítě na ultrazvuku.
První obrázek - klasický ultrazvuk, druhý obrázek - 3D ultrazvuk.

Ultrazvuk - 12 tt

FOTOHÁDANKA I.

Závěr: Model nenarozeného dítěte na prvním obrázku skutečně odpovídá nenarozenému dítěti ve 12. týdnu těhotenství.

Když na internetu narazím na tvrzení, které se mi nezdá, jdu a snažím se jej ověřit u důvěryhodných zdrojů. Poté buď uznám, že jsem se mýlila, nebo dotyčnému ukážu důkazy, že se mýlí (popř. úmyslně klame) on.

Dovoluji si tvrdit, že to je normální, dospělá reakce.

Tito lidé to však neudělali. Namísto toho autora bez důkazů obvinili, že lže.

Vyhledat si obrázky 12-týdenního plodu z nezaujatých, NON pro-life zdrojů je přitom otázka sotva 20 minut.

Proč to tedy tito lidé neudělali?

Protože je ve skutečnosti nezajímalo, jak takto staré nenarozené dítě vypadá. Protože to ve skutečnosti nechtěli vědět.

Protože se báli, že by mohli zjistit, že autor má pravdu.

Když autora obvinili ze lži, nechtěli přesvědčit jeho.

(Ostatně jak také? Křičet na někoho bez důkazů "Lháři!" není argument.)

Chtěli přesvědčit sami sebe.

Člověk, který je konfrontován s pro něj nepohodlnou skutečností, má před sebou dvě cesty. Vzít ji na vědomí nebo žít v sebeklamu. První cesta bývá obtížná. Druhá je pohodlná, ale lidsky nedůstojná. Toto dilema si však každý musí rozhodnout sám v sobě.

Na otázku, co s tím můžeme udělat, odpovídám, že... nic. Nikomu nelze zabránit v tom, aby obelhával sám sebe.

Máme však právo i povinnost bránit těmto lidem v tom, aby obelhávali druhé.

V uplynulých měsících se hnutí pro-life v několika státech USA podařilo prosadit zákony o právu těhotné ženy na informace. Zákon požaduje, aby každá žena, která žádá o usmrcení nenarozeného dítěte, dostala plné a medicínsky správné informace o stupni jeho prenatálního vývoje. Potratář je povinen provést ultrazvuk a dát ženě možnost, aby se na něj podívala. Totéž platí o možnosti poslechnout si tlukot srdce nenarozeného dítěte. Zároveň musí matce detailně vysvětlit, v jakém stádiu vývoje se její dítě nachází.

Iniciátoři zákona vycházeli ze zkušeností center pro těhotné ženy v tísni, podle nichž se 70 - 80% matek, které dostaly možnost vidět své dítě na 3D ultrazvuku, rozhodne odmítnout zvažovaný potrat a nechat dítě žít.

Tento zákon potřebujeme i v České republice.

Zpět na hlavní stranu blogu

Moderované komentáře